Orthomolekulární medicína

Termín orthomolekulární (ortho - správný, dobrý, molekula - nejmenší částka) medicína (OM) je v naší zemi
zatím téměř neznámý. Jen ojediněle se s ním setkáme v reklamách na dovážené přípravky tohoto typu medicíny.
Jejím principem je prevence a léčba chorob pomocí podávání látek tělu vlastních v nadměrných dávkách.
Základní myšlenkou OM je tvrzení, že člověk je v současné době vystaven četným škodlivým vlivům a živí se nepřirozenou, nezdravou stravou,
takže je nutné tělu dodávat nezbytné látky, tedy vitaminy, minerály, stopové prvky, aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, někdy i enzymy a hormony ve vysokých dávkách.
Jejich i mírný nedostatek má být příčinou různých nespecifických potíží a chronických nemocí.
Ideu této metody lze sledovat daleko do minulosti, ale za jejího zakladatele je považován nositel dvou Nobelových cen Linus Pauling,
který v r.1968 navrhl koncept i název metody (nejprve jako orthomolekulární psychiatrie).
Sám používal megadávky vitaminu C (denně 12 g), A a E a získal si tím obrovskou popularitu.
Metoda se rozšířila v USA a záhy po celé západní Evropě. Byly založeny národní (USA, Kanada, Anglie, Německo, státy Beneluxu, Korea aj.) i celosvětové organizace,
zakládány časopisy, vydávají se knižní publikace, pořádají se kurzy OM i kongresy.
Zastánci OM ji považují za samostatnou větev medicíny.
Podle některých má překlenovat prostor mezi konvenční a nekonvenční medicínou, jiní ji proti konvenční medicíně zřetelně vymezují.
OM se v současné době stále šíří, používají ji lékaři, léčitelé a doporučuje se i pro samoléčbu.
Má samozřejmě silnou podporu ve firmách, vyrábějících potravinové doplňky. Jako léky nejsou nikde preparáty OM uznávány.

Hodnocení dle www.sysifos.cz:
Orthomolekulární medicína je záležitostí spornou. Nejobecnější námitkou je to, že všechny struktury,
funkce i metabolismus člověka,
jako každého jiného živočicha, se v průběhu evoluce plně adaptovaly na prostředí naší Země, že jsou optimalizovány.
Je otázkou, zda lze člověka uměle „vylepšovat“.
Dnes je kromě toho dobře známo, jaká je skutečná potřeba jednotlivých vitaminů a stopových prvků, a jsou stanoveny potřebné denní dávky, doporučené Světovou zdravotnickou organizací.
Normální pestrá strava zdravého člověka obsahující ovoce a zeleninu tyto dávky vitaminů, minerálů i antioxidantů obsahuje.
Není třeba nic dodávat. Průkazu účinků OM bylo věnováno už množství klinických studií různé kvality, které vyznívají rozporně.
Většina publikací účinnost popírá. Solidnost OM zpochybňuje i silný komerční zájem výrobních firem a neseriózní reklama.
Do té doby, než bude užitečnost podávání zvýšených nebo dokonce megadávek
mikroelementů potravy dokázána, je smysluplné jen jejich cílené a správně dozované podávání
při jejich prokázaném nedostatku u defektní výživy, při zvýšených nárocích na organismus nebo u těžších chorobných stavů.

Tak pravil sysifos (http://www.sysifos.cz/index.php?)

Čerstvá informace o této problematice vyšla dne 8. 2. 2012 na stránkách http://www.novinky.cz/zena/zdravi/258279-vedci-dokazuji-ze-i-potraviny-mohou-lecit.html).

Vědci dokazují, že i potraviny mohou léčit
Může mít potravina léčivé účinky? Takovou otázku obvykle automaticky spojujeme s tzv. alternativní medicínou. Jenže dnes se jí už zaobírají i seriózní vědci. A ti přišli na to, že léčbě různých nemocí napomáhá naprosto přesná kombinace mikronutrientů - látek, které se jinak v lidském těle běžně vyskytují.
Cílem tohoto vědeckého oboru (ortomolekulární medicíny) je vytvářet účinné a opravdu velmi přesné kombinace složení dietetických potravin pro zvláštní lékařské účely, které jsou vhodné pro léčbu konkrétních onemocnění.
S myšlenkou, že potravinami lze zásadně ovlivnit zdraví lidského organismu, přišel poprvé doktor Linus Pauling (1901 – 1994), dvojnásobný laureát Nobelovy ceny. Právě on stál u zrodu ortomolekulární medicíny – vědeckého oboru, který se zabývá léčbou nemocí pomocí řízených změn látek, které se v lidském těle běžně vyskytují.
Ortomolekulární medicína se vedle cukrů, tuků a proteinů zaměřuje především na vitamíny, mastné kyseliny, minerály a stopové prvky. Různé kombinace těchto mikronutrientů slouží pro léčbu konkrétních onemocnění.

Stres dovede potrápit
Není žádným objevem, že velkým nepřítelem našeho zdraví je stres, který způsobuje nervozitu, netečnost, vyčerpání a při dlouhodobém působení může vyústit ve chronickou únavu nebo v obávaný syndrom vyhoření. Stres je příčinou systematického odčerpávání mikronutientů z našeho těla, stejně jako nepravidelná strava a nadměrná konzumace nikotinu, kofeinu nebo alkoholu, kterými si pocity napětí zmírňujeme.
„Organismus vystavený stresům či extrémně náročnému a aktivnímu životnímu stylu je třeba zásobovat zvýšeným množstvím celého komplexu mikronutrientů. Ve správném a vyváženém složení kompenzují zvýšenou spotřebu vyvolanou stresem a zároveň vytváří potřebnou energetickou rezervu pro budoucí zátěžovou situaci,“ upozorňuje profesor Tomáš Zima, přednosta pražského Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. Nejen pro lidi se srdečními nemocemi
Mikronutrienty jsou přirozeně obsaženy v ovoci a zelenině. Nevhodným skladováním, dopravou nebo vlivem teploty se však jejich obsah snižuje. Proto při stresových zátěžích lékaři doporučují konzumovat i speciální doplňky stravy kvůli prevenci civilizačních chorob.
I to vlastně není nic nového, úplnou novinkou je ale fakt, že se na trh postupně dostávají potraviny pro zvláštní lékařské účely (tzv. Orthomoly), v nichž jsou mikronutrienty zkombinovány tak, aby pomáhaly při léčbě konkrétních nemocí: například při onemocnění kardiovaskulárního systému (tedy srdce a cév), osteoartritických změn kloubů (artrózy) či chronické únavy.
A jistě nepůjde o poslední potraviny svého druhu: jedna zahraniční studie ukázala, že suplement s obsahem vitamínů, stopových prvků a fytonutrientů měl zásadní vliv na zdraví lidí, kteří v zimním období trpěli opakovaným nachlazením. Po čtyřech měsících, kdy užívali danou kombinaci látek, u nich došlo k poklesu případů nachlazení téměř o polovinu.

Jak to funguje?
Například při artróze je nesmírně důležité zajistit kloubům správnou a pravidelnou výživu – ta je podle nejnovějších studií schopna omezit bolest a zlepšit pohyblivost.
„Mimořádně významný je vápník, základní prvek kostní hmoty, dále vitamíny D3, B6 a C, důležité pro kostní metabolismus, a acetylcystein. Obvykle není možné v běžné stravě přijímat mikronutrienty v dostatečném, při artróze navíc ve zvýšeném, množství. Díky adekvátní výživě kloubů je možné dosáhnout pozitivního vlivu na úlevu od bolesti při pohybu, zlepšení pohyblivosti a v samotném důsledku i zlepšení kvality života nemocných,“ říká docent Tomáš Trč, přednosta Ortopedické kliniky FN Motol.

Nemoc nevyléčí, ale organismu pomohou
I organismus trpící onemocněním srdce a cév je nezbytné zásobovat vyšším množstvím mikronutrientů, které ovšem nemůže získat z běžné stravy. Proto existuje potravina pro zvláštní lékařské účely se zásadním významem pro zdravé srdce a cévy: jde hlavně o resveratrol z hroznového vína, polyfenoly kakaových bobů a směsi karotenoidů.
Mikronutrienty sice nemoc nevyléčí, nicméně mohou být důležitými doplňky v rámci podpůrné terapie. Příkladem je jejich použití při chemoterapii karcinomů. Všechny tyto poznatky naznačují, že ortomolekulární medicína rozhodně neřekla své poslední slovo. Naopak - do budoucna můžeme počítat s tím, že u mnoha onemocnění se cílené podávání mikronutrientů stane běžnou součástí léčby.

Mimo tato zjištění si dovolím upozornit, že léčba potravinami je jedna z metod léčení dle tradiční čínské medicíny, která je 4000 let stará.

zvětšit obrázek nahoru

obrázek byl použit ze stránek:
www.metabolicketypy.com

text viz stránky:
http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1207301028&heslo=Orthomolekul%E1rn%ED%20medic%EDna

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/258279-vedci-dokazuji-ze-i-potraviny-mohou-lecit.html